Jak si vybírám kolegy

Mnohokrát jsem byl v situaci, kdy se mnou chtěl někdo spolupracovat, nebo se pracovně podílet na nějakém mém projektu. Z počátku jsem se zaměřoval na lidi, kteří umějí co nejlépe to, co potřebuji. Jenže to jaksi nefungovalo. Inspirací k tomuto postupu pro mě byly patrně inzeráty a nabídky práce od jiných firem, kde se vždy především psalo o tom, co musí člověk umět a až pak bylo někde dole napsáno i něco o firmě a něco o tom, jakého člověka hledají z hlediska povahy. Držel jsem se tohoto měřítka (odbornost především) poměrně dlouho, až jsem zjistil, že to pro mě není až tak podstatné.

Konečně hledám a nalézám lidi

Uvědomil jsem si, že potřebuji především parťáky. Nebyl jsem nikdy v situaci, že bych nezvládal své podnikání sám, ale proč dělat obtížně to, co umí jiní zvládnout hravě? Cítil jsem navíc, že mě přílišné solitérství unavuje. Ale jak na to? Nic jsem nelámal přes koleno. Nepřišlo žádné skokové uvědomění, ale jaksi jsem postupně dospěl k tomu, že ten, s kým spolupracuji mi musí sedět v první řadě lidsky a profesní zdatnost není z počátku až tak podstatná, jak jsem si myslel. Bohatě mi stačí, když má daný kolega schopnost dělat svoji práci, teprve do ní proniká a když má vůli spolupracovat. Ano, chce to pak více času a trpělivosti, ale stojí to za to. Stojí to za to jak pro mě, tak pro něj. Oba se tím učíme a oba tím získáváme.

Co když mě kolega přeroste?

No v to vždycky tajně doufám! Potřebuju lidi, kteří umí to, co já neumím a umí to podstatně lépe než já. Pokud je to ten pravý člověk, tak téměř nehrozí riziko, že by mi přetahoval klienty, podrážel mě a že by se spolupráce nějak zásadně zadrhávala.Proto jsem rád, že se mi daří takové lidi nalézat!